Napiš knihu
Lektorování (program vedení při psaní knihy)
Lektorské vedení při práci na rukopise je určeno autorům, kteří chtějí tvořit pod odborným dohledem a posunout své dílo na profesionální úroveň. Program je vhodný jak pro texty ve fázi vzniku, tak pro hotové první verze. Lektorování vede Mgr. Markéta Dočekalová ve spolupráci s literární agenturou MÁM TALENT a MÁM TALENT nakladatelstvím. Službu však poskytuje přímo její Škola tvůrčího psaní.
Tento program patří k jejím nejúspěšnějším: více než 100 knih vzniklých během lektorování již vyšlo u českých nakladatelství.
Jak lektorování probíhá?
Podrobný popis programu, podmínky a ceník najdete na stránkách Markéty Dočekalové ZDE.
Na tuto službu se vztahují všeobecné obchodní podmínky uvedené na stejných stránkách. MÁM TALENT Nakladatelství program doporučuje, ale jeho objednání je zcela dobrovolné.
Objednávky
Lektorské vedení si můžete objednat e-mailem na adrese:
info@tvurcipsani.cz
Program vždy začíná od prvního dne v měsíci. V případě naplněné kapacity je někdy nutné vyčkat na uvolnění místa.
SLUŽBY LITERÁRNÍ AGENTURY MÁM TALENT
MÁM TALENT nakladatelství a literární agentura MÁM TALENT jsou sesterské společnosti, do značné míry jsou vzájemně propojené a služby, které nabízejí, spolu těsně souvisejí nebo na sebe přímo kontinuálně navazují. Aktivity obou společností propojuje osobnost jejich majitelky a lektorky tvůrčího psaní, Mgr. Markéty Dočekalové. Pod jejím vedením můžete nejprve svou knihu vytvořit, následně si můžete objednat některé z dalších služeb, ať již u agentury, nebo tady v nakladatelství.
Pro autory je jednou z nejdůležitějších služeb, které literární agentura nabízí, posudková činnost. Napsali jste knihu? V agentuře si můžete objednat vytvoření jejího odborného posudku. V této činnosti je agentura velmi úspěšná a autoři, kteří své rukopisy upravili podle rad a poznámek uvedených v odborném posudku, našli ve většině případů poměrně rychle pro svou knihu vydavatele. Úspěšnost při oslovování nakladatelství v těchto případech dosahuje 90%, což je skutečně vynikající. ZDE se můžete podívat, které knihy autorů byly již vydány a u kterých nakladatelství.
Další službou, kterou agentura nabízí, je agenturní zastupování autorů. V tomto případě se však nejedná o službu, kterou by si mohl autor objednat nebo jakkoliv nárokovat. Může o ni projevit zájem, ale agentura si velice pečlivě vybírá, díla kterých autorů bude zastupovat. Zastupování je časově i finančně náročné a pro agenturu začíná být ekonomicky zajímavé až od třetí autorovy úspěšné knihy. Konkurence je mezi díly velká, nabídka rukopisů dalekosáhle převyšuje poptávku nakladatelství, a proto agentura velmi zvažuje, koho do zastupování přijme. Více podrobností o agenturním zastupování autorů se dočtete ZDE.
V agenturním zastoupení byly již vydány tyto knihy.
Rukopisy, které získají v literární agentuře při dělání odborného posudku skvělé hodnocení, jsou vždy nejdříve zvažovány k vydání v našem MÁM TALENT nakladatelství. Pokud se nám z jakéhokoliv důvodu do edičních plánů nehodí, teprve pak přicházejí v úvahu další služby, například agenturní zastupování. Více informací o službách a činnosti agentury se dozvíte na jejím webu: www.mam-talent.cz
Výpis článků
Otestováno na dvouleté dceři: Nejspolehlivější ukazatel toho, zda je nebo není dětská knížka dobrá, je beze sporu to, jak dlouho u ní dítě vydrží. Každý malý človíček, který má na práci objevování celého světa, se totiž nebude jen tak zabývat něčím, co ho jednoduše nedokázalo zaujmout – nemá na to čas. Myšulek však rozhodně nepatří mezi knížky, které by byly ponechány napospas prachu a tmě někde v zadní polici knihovny. V našem případě dceru okamžitě zaujala výtvarná stránka knížky – okouzlující a vkusné obrázky hýřící barvami, přitom velmi realisticky ztvárněné ilustrace zvířecích kamarádů i krásné přírody kolem nich. Knížkou jsme listovali více než hodinu a nadšeně si povídali, co všechno můžeme na jednotlivých stránkách vidět. Autorka totiž neopomněla ani ten nejmenší detail. Díky tomu si i prostřednictvím “pouhého” povídání o Myšulkovi, může malé dítě úžasně rozšířit slovní zásobu.
Tím to ale neskončilo, po velmi podrobném prozkoumání všech stránek knížky jsme se pustili do samotného čtení příběhu a – světe div se – dvouleté dítě, které většinou zvládne udržet pozornost maximálně 10 minut, vedle mě soustředěně sedělo a hltalo každé mé slovo. Dcera se nechala unášet jasně a srozumitelně napsaným příběhem, jehož děj gradoval tak přirozeně, že jí to nedovolilo se od knížky odtrhnout. Také bylo úžasné sledovat, jak se dokázala sžít s hlavním hrdinou příběhu. Prožívala s Myšulkem každičkou situaci, obávala se, jak to s ním dopadne, pořád se na něco vyptávala. Vyprávění ji zkrátka zcela pohltilo, a to od první do poslední stránky.
Já, jako rodič, jsem velmi ocenila téma příběhu, jímž je odvaha plnit si vlastní sny, i když se zdají být bláznivé nebo nedosažitelné. Knížka je navíc interaktivní a obsahuje v průběhu děje i několik otázek, které vybízejí k debatě a zamyšlení právě nad důležitostí zmíněného tématu. I díky nim se nejedná jen o obyčejnou knížku na čtení. Můžete se u jednotlivých otázek s dětmi zastavit a strávit s nimi další vzácné a hlavně produktivní chvilky. To se samozřejmě týká spíše starších dětí/předškoláků, ale já už teď můžu říct, že se na tyhle debaty u Myšulka do budoucna nesmírně těším. Ani na mladší děti však autorka nezapomněla, pro ty umístila na poslední stránky své knížky Myšulkovy omalovánky.
Na závěr bych snad už jen doplnila jednu technickou poznámku: Kvalitní papír, na kterém je kniha vytištěná – to je sen každého rodiče, který trne hrůzou, že dítě knížku při prvním otevření poškodí. Tady jsem se bát nemusela.
Autorka recenze: Anna Vrátná
Kdo je Anička: Klavírní a pěvecká pedagožka v hudební škole. Literárně-scenáristické psaní studovala na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze. Věnuje se rovněž tvorbě písňových textů.
Psaní je pro mě absťák, který musí na papír
S autorem Josefem Farkasem nahlédneme pod pokličku jeho tvůrčí kuchyně. Jak vypadá jeho typický psací den, proč u práce poslouchá Apocalypticu a co se stane, když se sny promění v „ďábelský guláš“? Seznamte se s mužem, který věří, že o vzduchoprázdnu se psát nedá.
Pane Farkasi, mnoho autorů má přísný režim. Jak vypadá váš typický psací den? Jste ranní ptáče, nebo spíše noční tvor?
Můj typický psací den vlastně neexistuje. Píši kdykoliv, kdy se u mě projeví to, čemu říkám „absťák“ – stav, kdy se ve mně nahromadí tak silné nutkání, že se rozepsaný příběh prostě snaží dostat na papír, a to se může stát ve dne i v noci.
Máte nějaký konkrétní rituál, bez kterého se vám nedaří psát?
Vybírám si hudbu, která ve mně dokáže spustit fantazii. Většinou je to styl muziky, kterou tvoří například Apocalyptica, ale nepohrdnu ani vážnou hudbou. Záleží na rozpoložení, pak se mi v hlavě spouští barevný vodopád.
Patříte mezi autory, kteří mají vše podrobně naplánované, nebo necháváte postavy, aby vás samy vedly dějem?
Prvotní je nápad nebo situace, která nastartuje představivost. Potom už si postavy a děj žijí svým životem. Někdy čekám, kudy se děj vydá, ale vždy vím, jak to skončí.
Jak se vyrovnáváte s „blokem u psaní“? Máte nějaký osvědčený recept, jak ho překonat?
Blok občas přichází, ale mám na to recept: nějakou dobu se trápím a vymýšlím řešení, až si nakonec příběh většinou najde cestu sám. Kolikrát mě to řešení i samotného překvapí.
Na jakém nejzvláštnějším místě jste kdy psal (nebo dostal nápad na příběh)?
Každé místo je zvláštní svou všedností. Může to být u televize, venku na procházce, při povídání s přáteli nebo i při zaslechnutí cizí poznámky.
Jsou vaše postavy inspirovány reálnými lidmi z vašeho okolí?
Postavy mají rysy reálných osob, ale žádná není jejich kopií. Lidé nás formují, nežijeme ve vakuu a o vzduchoprázdnu se psát nedá.
Která z vašich postav je vám osobně nejbližší a proč?
S postavami se sžiji natolik, že se stávají mými dětmi a je těžké říct, které máte raději. I ty, se kterými nesouhlasím, musím chápat, protože vše, co dělají, je lidské.
Musel jste někdy „zabít“ postavu, kterou jste měl opravdu rád? Jaké to bylo?
Pokud to duch příběhu vyžaduje, někdo zemře. Beru to jako v životě – je to součást koloběhu, se kterým se člověk musí smířit.
Odkud čerpáte inspiraci? Jsou to sny, zprávy z médií, nebo jen pozorování lidí na ulici?
Kromě pozorování hrají velkou roli sny, ve kterých přicházejí různá řešení. Je ale potřeba je později zkorigovat, jinak by z toho byl „ďábelský guláš“.
Jak moc se do vašich knih promítají vaše vlastní zkušenosti a názory?
Zkušenosti ano, ale názory spíše ne. Hrdinové se nemohou řídit názory autora, jinak by byl příběh sterilní.
Pamatujete si na moment, kdy jste si poprvé řekl: „Chci být spisovatelem“?
Jako dítě jsem si pod dekou četl s baterkou a s každou dobrodružnou knížkou jsem cítil touhu napsat něco podobného.
Jaká kniha ve vašem životě nejvíce ovlivnila vaše vnímání literatury?
Byl to román o žákovi apoštola, který cestoval časem z Jeruzaléma do přítomnosti. Autor i název mi unikli, ale ta lehkost a fantazie mě ovlivnily.
Čtete recenze na své knihy? Jak pracujete s (případnou) kritikou?
Čtu je, nutí mě přemýšlet o práci. Kritika je dobrá, pokud se z ní člověk bez emocí poučí.
Kdybyste si mohl vybrat jakéhokoli autora a jít s ním na večeři, kdo by to byl?
Pravděpodobně pan Kainar nebo Jo Nesbo, jejich díla jsou fascinující.
Co je pro vás na celém procesu vydávání knihy nejtěžší?
Jednoznačně propagace. Konkurence je velká a není to vždy o kvalitě, i když věřím, že každá kniha má svého čtenáře.
Můžete nám prozradit něco o svém chystaném projektu?
Píši o jednovaječných bratrech – jeden žije na zděděném ostrově v Karibiku a druhý v Praze pod tlakem okolí. Konec bude velmi překvapivý.
Existuje žánr, který byste si chtěl vyzkoušet, ale zatím jste k tomu nenašel odvahu?
Žánrům se nevyhýbám, nejde o odvahu, ale o to, co si příběh sám žádá.
Jakou jednu radu byste dal začínajícím autorům?
Důležité je nepodléhat iluzím o bezproblémovém vydání a připravit se na tvrdou realitu. Ale hlavní radou je: nedat se a jít si za svým snem.
Josef Farkas dosud vydal dvě novely. U nakladatelství Rosier prvotinu "Matrjoška" a u MÁM TALENT nakladatelství novelu "Petříčku, zavírej vrátka".
Autor: Pavla Konečná