Myšulek; Mezi hvězdami a sýrem

Otestováno na dvouleté dceři: Nejspolehlivější ukazatel toho, zda je nebo není dětská knížka dobrá, je beze sporu to, jak dlouho u ní dítě vydrží. Každý malý človíček, který má na práci objevování celého světa, se totiž nebude jen tak zabývat něčím, co ho jednoduše nedokázalo zaujmout – nemá na to čas. Myšulek však rozhodně nepatří mezi knížky, které by byly ponechány napospas prachu a tmě někde v zadní polici knihovny. V našem případě dceru okamžitě zaujala výtvarná stránka knížky – okouzlující a vkusné obrázky hýřící barvami, přitom velmi realisticky ztvárněné ilustrace zvířecích kamarádů i krásné přírody kolem nich. Knížkou jsme listovali více než hodinu a nadšeně si povídali, co všechno můžeme na jednotlivých stránkách vidět. Autorka totiž neopomněla ani ten nejmenší detail. Díky tomu si i prostřednictvím “pouhého” povídání o Myšulkovi, může malé dítě úžasně rozšířit slovní zásobu.

Tím to ale neskončilo, po velmi podrobném prozkoumání všech stránek knížky jsme se pustili do samotného čtení příběhu a – světe div se – dvouleté dítě, které většinou zvládne udržet pozornost maximálně 10 minut, vedle mě soustředěně sedělo a hltalo každé mé slovo. Dcera se nechala unášet jasně a srozumitelně napsaným příběhem, jehož děj gradoval tak přirozeně, že jí to nedovolilo se od knížky odtrhnout. Také bylo úžasné sledovat, jak se dokázala sžít s hlavním hrdinou příběhu. Prožívala s Myšulkem každičkou situaci, obávala se, jak to s ním dopadne, pořád se na něco vyptávala. Vyprávění ji zkrátka zcela pohltilo, a to od první do poslední stránky.

            Já, jako rodič, jsem velmi ocenila téma příběhu, jímž je odvaha plnit si vlastní sny, i když se zdají být bláznivé nebo nedosažitelné. Knížka je navíc interaktivní a obsahuje v průběhu děje i několik otázek, které vybízejí k debatě a zamyšlení právě nad důležitostí zmíněného tématu. I díky nim se nejedná jen o obyčejnou knížku na čtení. Můžete se u jednotlivých otázek s dětmi zastavit a strávit s nimi další vzácné a hlavně produktivní chvilky. To se samozřejmě týká spíše starších dětí/předškoláků, ale já už teď můžu říct, že se na tyhle debaty u Myšulka do budoucna nesmírně těším. Ani na mladší děti však autorka nezapomněla, pro ty umístila na poslední stránky své knížky Myšulkovy omalovánky.

            Na závěr bych snad už jen doplnila jednu technickou poznámku: Kvalitní papír, na kterém je kniha vytištěná – to je sen každého rodiče, který trne hrůzou, že dítě knížku při prvním otevření poškodí. Tady jsem se bát nemusela.

Autorka recenze: Anna Vrátná

Kdo je Anička: Klavírní a pěvecká pedagožka v hudební škole. Literárně-scenáristické psaní studovala na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze. Věnuje se rovněž tvorbě písňových textů.