Pátá královna: Záhada, napětí a láska v jednom

Český panovník Karel IV. se stal předmětem nejednoho literárního díla. Vzpomeňme si třeba na slavnou knihu Jaroslava Vrchlického "Noc na Karlštejně", kde ženy nesměly vstoupit na půdu hradu Karlštejn a jeho tehdejší choť Alžběta Pomořanská tam pronikla v přestrojení za panoše. Nebo snímek "Strasti otce vlasti" s Jaromírem Hanzlíkem v hlavní roli, který mapuje období Karlova mládí a manželství s Blankou z Valois.

Není divu. Karel IV. byl, a i nadále zůstává velmi významným panovníkem, který si svými činy právem vysloužil čestné místo v naší historii, a stejně tak to viděl i autor knihy "Pátá královna" Michael A. Shaheen. Ten v tomto románu přinesl nový a velice fascinující pohled na Otce vlasti, který čtenáře donutí zamyslet se nad tím, kým tato slavná historická osobnost vlastně byla. Výborný politik, sečtělý a vzdělaný člověk, bojovník milující turnaje, romantik. To nám o něm říkají historické prameny a kroniky, ale jaký byl uvnitř? To nikdo neví. Ostatně, o tom je i citát z knihy, který bych zde ráda zmínila: "Kolik z nás může říct, že opravdu zná lidi kolem sebe? Malinká okna, kterými si navzájem nahlížíme do vnitřních světů, odhalují z našich různorodých krajin jen velice málo: skrýváme v sobě nejen temné kouty, ale taky krásu – hvězdnaté noční nebe, tajné zahrady, sluncem ozářené kouty." Tato slova ve mně rezonovala hodně dlouho, a proto mi uvízla v paměti a nikdy na ně nezapomenu.

Teď se ale pojďme podívat na samotnou knihu. Její hlavní postavou je mladý americký historik George Bauer, který se pouští do šetření záhady tajemného svitku nalezeného v základech Pražského hradu. Ten obsahuje zmínku o perlovém prstenu, který Karel IV. daroval své pravé lásce. Ale kdo ta tajemná vyvolená byla? Byla to jedna z Karlových čtyř manželek? Nebo někdo úplně jiný? George se v průběhu kapitol dopracovává k odpovědi a jeho společnicí při pátrání je i mladá expertka na středověkou malbu Karin.

Při čtení jsem velice ocenila autorův styl, který v sobě měl dokonalou vyváženost mezi popisnými částmi a dialogy. Ani jednou jsem se nenudila při sáhodlouhých popisech okolního prostředí a ve spojení s konverzacemi postav tak kniha získala tu správnou dynamiku a spád. Už nějakou dobu se mi u knihy nestalo, abych se takto ponořila do jejích stránek a bylo mi jasné, že autor nedostal ocenění "Talent roku" pro nic za nic. Chvílemi jsem si dokonce připadala, jako bych četla Dana Browna a jeho Šifru mistra Leonarda – napětí, záhada z dávné historie a odkrývání vodítek. Ke konci to dokonce vypadalo, že pátrání skončí velkým zklamáním, ale nakonec George s Karin došli ke kýženému výsledku. Co mě obzvlášť potěšilo bylo prolínání atmosféry 90 let s krátkými náhledy do minulosti a to, že jako správná postava se i George postavil své minulosti a vnitřní překážce, a díky pátrání získal i něco víc než odpověď na záhadu nejznámějšího českého panovníka.

Nakonec je snad už jen třeba udělat jednu jedinou věc: poděkovat autorovi za toto dílo, které zajisté udělá čest nejednomu Čechovi, a smeknout klobouk před jeho umem. Není mnoho amerických autorů píšících o české historii a už vůbec ne takových, kteří veřejně prohlašují, že českou historii milují. Možná i právě proto je i druhý utorův román opět o významné osobnosti z české historie, a sice o Janu Masarykovi a jeho záhadném umrtí. Určitě stojí za to přečíst si obě knihy! 

Autor: Eva Růžičková

Foto: Na fotografii autor se svou knihou "Pátá královna", autor fotky Dušan Štrauss.